Ztráta profesního zájmu. Absence nadšení, motivace a osobního zaujetí. I tak by se dal popsat syndrom vyhoření známý také pod svým anglickým ekvivalentem burnout. Jen v České republice jím trpí 20 % mužů i žen, kteří se potýkají s dlouhodobým pracovním stresem. Důsledkem je naprosté vyčerpání a ztráta ideálů. V dnešním článku vám poradím, jak žít a vyhnout se syndromu vyhoření. Zaměřím se především na obvyklé příznaky a fáze a doporučím vám, jak hořet, ale nevyhořet.
Zájem o problematiku syndromu vyhoření rozpoutal článek publikovaný v roce 1974
Kdo vůbec syndrom vyhoření objevil? Jako první se jím zabýval americký psychoanalytik Herbert Freudenberg. V roce 1974 uveřejnil článek s názvem Staff Burnout v časopise Journal of Social Issues.
Ve svých poznatcích vycházel z pozorování dobrovolnického personálu na klinice pro drogově závislé. Symptomy syndromu vyhoření, které popsal, zahrnovaly:
· vyčerpání pramenící z vysokých pracovních požadavků
· nespavost
· vznětlivost
· bolesti hlavy.
Publikovaný článek si získal obrovskou pozornost veřejnosti, a díky tomu vznikl o pár let později první nástroj využívaný pro účely hodnocení syndromu vyhoření. Známý je pod termínem Maslach Burnout Inventory.
Mezi nemoci byl syndrom vyhoření zařazen oficiálně teprve v roce 2019 Světovou zdravotnickou organizací.
5 Fází, které vedou k syndromu vyhoření
1. Nadšení
Těšíme se na zapojení do pracovního procesu nebo na plánovanou změnu zaměstnání. Obecně jsme v této fází plní elánu a doufáme v lepší zítřky.
2. Stagnace
Ze všeho, co bylo ještě před nedávnem nové, se pomalu, ale jistě stává rutina. Věci se nám nedaří tak, jak jsme předpokládali. Důvodem mohou být nevhodné podmínky nebo nízká úroveň našich znalostí o problematice. V této fázi bychom se měli zaměřit na své koníčky a odpočinek. Zkrátka dělat činnosti, při kterých zapomeneme na práci.
3. Frustrace
Problém přichází v momentě, kdy nemáme dostatek odpočinku nebo odreagování od práce. Začínáme být zklamaní a dostavují se první pochyby o její smysluplnosti. V důsledku duševní nepohody se začínají dostavovat problémy fyzického i psychického charakteru.
4. Apatie
Práce, ze které jsme byli nadšení, nás již nenaplňuje a začíná nám připadat nesmyslná. Pro tuto fázi jsou typické pocity bezvýchodnosti a absolutní beznaděje. Práci chápeme pouze jako zdroj obživy a pociťujeme k ní nechuť.
5. Vyhoření
V této fázi už nepochybujeme jen o smyslu naší práce, ale o existenci jako takové. Dostavuje se jak fyzické, tak i psychické vyčerpání.
Patříte mezi skupiny osob, které jsou pocitem vyhoření nejvíce ohroženy?
Obecně lze říct, že syndrom vyhoření postihuje nejčastěji ty, kteří jsou v každodenním kontaktu s jinými lidmi a pomáhají jim s jejich problémy. Mezi takové patří:
· sociální pracovníci
· hasiči a policisté
· právníci
· lékaři a zdravotní sestry
· psychologové.
Rozšířený je také u manažerských a vysoce postavených pozic v rámci organizací, novinářů nebo řídících letového provozu. V posledních letech bývá syndrom vyhoření skloňován také u učitelů a přidružených profesí. Výjimkou nejsou ani telefonní operátoři.
Syndrom vyhoření v osobním životě
Burnout nemusí být nutně spojován jen se zaměstnáním. Může postihnout jednoduše kohokoliv. Mezi ohrožené skupiny tak patří například matky na mateřské dovolené. Neobvyklý není ani u partnerských vztahů a osob, které dlouhodobě pečují o nemocného člena rodiny.
Proč burnout stále častěji postihuje mladé lidi?
Právě tato skupina osob je plná energie a nadšení do práce. Zejména tedy na počátku své kariéry, kdy nejsou schopni odmítat kupící se množství práce. Často se u nich objevují rysy typické pro workoholiky a perfekcionisty. S realitou, která nemusí úplně odpovídat jejich očekávání, pak přichází zklamání.
Dokážete poznat syndrom vyhoření? Příznaky nepřehlížejte
U syndromu vyhoření rozlišujeme tělesné a psychické příznaky.
Mezi tělesné příznaky patří nespavost, vysoký krevní tlak, nechutenství, silná únava, zažívací potíže, náchylnost k nemocem a dýchací potíže.
K psychickým příznakům patří pocit nedostatku uznání, úzkostné stavy, ztráta nadšení, lhostejnost či negativní postoj k práci, pocit smutku a bezmoci, deprese, agrese.
V praxi to vypadá tak, že člověk trpící syndromem vyhoření omezuje kontakt se svými kolegy, přestává být angažovaný v pomoci druhým a na svou práci se nepřipravuje.
Tip: Přečtěte si další tipy, jak poznat a vyléčit syndrom vyhoření.
Hrozí vám syndrom vyhoření? Otestujte se
Zajímá vás, jestli trpíte syndromem vyhoření jako 50 % světové populace? Vyzkoušejte si online interaktivní test Tedium Measure. V České republice se pro hodnocení využívá také tzv. Shiramova-Melamedova škála vyhoření.
Jak hořet, ale nevyhořet – desatero pro boj proti burnoutu
· Dodržujte zásady zdravého životního stylu.
· Mějte od sebe realistická očekávání, podle kterých stanovujte i své cíle.
· Naučte se říkat „ne“.
· Snažte se dobře si organizovat své pracovní úkoly.
· Vyhýbejte se dlouhodobému působení stresu.
· Věnujte dostatek času svým koníčkům, rodině a přátelům.
· Dopřejte si dostatek času pro psychickou i fyzickou relaxaci.
· Naučte se radovat z maličkostí.
· Informujte se o syndromu vyhoření z dostupných knih a odborných publikací.
· Mluvte otevřeně o svých problémech.
Kde hledat pomoc – léčba syndromu vyhoření
Pokud člověk své problémy neřeší, mohou vést ke ztrátě sebedůvěry, vzniku závislostí a rozvoji úzkostných stavů a depresí. Prvním krokem je uvědomění, že „něco“ není v pořádku. Na nic nečekejte a vyhledejte pomoc odborníka. V tomto případě buď psychologa, nebo psychiatra.
U mě máte první konzultaci zdarma. V rámci společných setkání si popovídáme o všem, co vás tíží. Pomohu vám odstranit potíže a příznaky. Zjistíte, jak změnit svůj přístup k práci a získat k ní realističtější přístup, abyste měli opět radost ze života.
